Zabezpečení střešního pláště proti působení větru u ploché střechy je věda, i když to laickou veřejnost může překvapit. Proud vzduchu sice nemá na ploše výrazné překážky (kterou není ani FV elektrárna), na které by působil přímo, nicméně způsobuje jinou sílu, tzv. vztlakovou, nebo mluvíme o sání či tahu větru. Tyto síly se objevují tehdy, když vítr narazí na budovu, obteče ji a změní své proudění. Na návětrné straně střechy dochází ke zvýšení tlaku, zatímco na závětrné straně a nad střechou se vytváří podtlak.
Toto "sání větru" nesmí zádný izolatér či stavitel podcenit - je to největší síla, která na střechu působí a škody mohou být absolutní. Proto jsou stanovena přesná pravidla a postupy. Střešní pláště a jejich součásti jako jsou hydroizolační fólie a kotevní prvky, se musí testovat na speciálních zařízeních, která simulují podtlakem sání větru a definují se hodnoty, za kterých dochází k poškození a čeho konkrétně. Ve finále dochází buď k roztržení hydroizolace, či poškození plastového teleskopu (kotvy), či vytržení šroubu (který je v kotvě) z pevného podkladu.
V České republice se problematikou zabývá harmonizovaná norma ČSN EN 1991-1-4 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-4: Obecná zatížení - Zatížení větrem. Z ní se pak vychází při definování střešních zón, ve kterých se velikost vztlakových sil hodně liší. K nim se pak určuje počet a rozteč kotevních prvků v kombinaci se šíří pásu hydroizolační fólie.
K výpočtu vztlakových sil v jednotlivých zónách se používá speciální software. Je nutné zařadit objekt do větrné oblasti v rámci ČR, přiřadit správnou kategorii terénu a také detaily vztahující se k samotné budově - výška, plocha střechy, atika, sklon.
Náš konstrukčí prvek FIXPROFIL propojuje tzv. únosnosti jednotlivých kotevních prvků hydroizolace tak, aby společná hodnota únosnoti na 1 m2 byla větší, než je síla potenciálně působícího větru resp. tlaku, který způsobuje. Neponecháme rozhodně nic náhodě. FIXPROFIL je sám také testován, aby nebyl on tím slabým článkem v konstrukci. V Institutu pro testování a certifikaci jsme provedli mnoho testů na potvrzení odolnosti jak horkovzdušného spoje FIXPROFILu s PVC fólií, tak i jeho celkou odolnost proti tahu. Již FIXPROFIL 20AL20PVC, což je typ délky 20 cm, vykazuje opakovaně hodnoty nad 3000N, kdy při těchto silách již docházelo k poškození hydroizolační fólie, nikoliv však FIXPROFILu. V praxi se pak pracuje s únosnostmi kotevních prvků kolem 600-800N. FIXPROFIL je zkrátka navržen tak, aby odolal a jeho délka/typ se navrhuje dle konkténí situace u každého projektu a potřeby množství propojených kotev. V rohových či okrajových částech mohou být delší, ve vnitřních zónách střech, kde jsou síly často minimální, zase navrhujeme FIXPROFIL kratší, protože zde spíše působí jako podpěra konstrukcí než opatření proti větrné zátěži. Také bereme v potaz celé propojené sety panelů a jejich vlastní hmotnost, což ve výsledku opět optimalizuje materiálovou potřebu.
A jak je to tedy s tím zatěžováním konstrukcí dlaždicemi, které je tolik rozšířené? U běžného rodinného domku se čtvercovou plochou střechy, v zastavěné a nížinné oblasti, se může dle kvalifikovaného výpočtu vyskytnout vztlaková síla způsobená větrem 90 N / m2 na většině plochy střechy. To odpovídá nutnému přitížení 90 kg / m2, tj. kolem 200 kg / FV panel. A to v případě, že se vyhneme okrajovým a rohovým zónám. U domku se střechou ve dvojnásobné výšce (5m) se pak dostaneme na hodnoty 120 kg / m2, tj. cca 240 kg / FV panel, v okrajích střechy je to pak 400 kg / panel, pokud by byl panel instalován na okraji samostatně.